
Dřív jsem si každý den slibovala, že si během dne zacvičím. A každý den jsem to odsunula. Práce, schůzky, únava – a cvičení skončilo na „zítra“. Přitom jsem sama instruktorka jógy. I mně to nešlo.
Zlom přišel, když jsem si přiznala, že „později“ prostě nikdy nepřijde. Rozhodla jsem se začít hned ráno, ještě než se den rozeběhne.
První dny byly těžké. Tělo nebylo nastartované, hlava chtěla ještě spát. Ale po pár dnech se něco změnilo. Ne dramaticky – prostě jsem vstala a zacvičila, aniž bych nad tím přemýšlela.
A nemusí to být půl hodiny na podložce. PĚT NEBO DESET MINUT STAČÍ. Pár pozdravů slunci, protažení ramen a krku – přesně ta místa, která pak celý den trpí u monitoru. Tělo se nastartuje, hlava se pročistí a den má úplně jiný začátek.
Dnes už se ráno necítím unavená a zablokovaná – jsem energická a připravená na to, co přijde. A zjistila jsem něco, co mě překvapilo: ten čas, který jsem si myslela, že nemám, jsem měla vždycky. Jen jsem ho dávala jiným věcem.
Pokud taky odkládáte pohyb na „až budu mít čas“, zkuste zítra vstát o pět minut dřív. Jen pět minut. Záda vám poděkují.
